I. Po pismenech h, ch, k, r, oznacujicich tvrde souhlasky, se pise y, y' (hynout, hy'bat, chytat, nachy'lit, kynout, ky'ta, ryba, ry'c^).
Po pismenech d, t, n se take pise y, y', pokud se jimi oznacuji souhlasky tvrde (dychtit, dy'ha, ty, ty'kat se, nyne^js^i', ny'brz^).
Po pismenech z^, s^, c^, r^, j a zpravidla i po c, ktera oznacuji mekke souhlasky, se pise i, i' (z^ivy', z^i't, s^iroky', s^i'p, c^isty', hr^ib, oc^i, mlc^i').
Po pismenech d, t, n, pokud se jimi oznacuji souhlasky mekke (d^,t^, n^), ktere se jinak pisou s hackem (divoky', di'te^, tisk, nitka, vni'mat).
II. Po pismenech b, f, l, m, p, s, v, z, oznacujicich obojetne souhlasky, se pise i, i', y, y'. Zakladni podoba je s i, i', kdezto podoba s y, y'je vazana jen na vymezene pripady. O tom, kdy psat y, y', plati zvlastni pravidla:
1. v korenech slov domacich se pise y, y' u:
| by't (bydlo, obyvatel, na'bytek, pr^i'bytek, byt pr^eby'vat, pr^ebytek, pr^iby't, uby't, zbytek, zaby'vat se) obyc^ej bystry' bylina kobyla by'k babyka Bydz^ov, Pr^ibyslav, Bylany, Hrabyne^, Zbyne^k | slys^et mly'n bly'skat se polykat vzlykat plynout ply'tvat lysy' ly'tko ly'ko lyz^e pelyne^k plys^ slynout plytky' vlys Volyne^ | my my't myslit i myslet my'lit se hmyz mys^ hlemy'z^d^ my'tit zamykat smy'kat dmy'chat chmy'r^i' nachomy'tnout se my'to mykat mys sumy's^ Litomys^l, Kamy'k | py'cha pytel pysk netopy'r slepy's^ pyl kopyto klopy'tat tr^pytit se zpytovat pykat py'r py'r^i' py'r^it se pyj Chropyne^ Pys^ely Spytihne^v | syn syty' sy'r syrovy' syry' sychravy' usychat i usy'chat sy'kora sy'c^ek sysel syc^et sypat Bosyne^ | vy vykat vysoky' vy't vy'skat zvykat z^vy'kat vydra vy'r vyz^le povyk vy'hen^ cyvyky vyza Vys^kov Vy'ton^ | brzy jazyk nazy'vat se Ruzyne^ | |
2. po pismenech f, c se v zakladech domacich slov y, y' nepise.
Poznamky:
Ale bi't (tlouci), bidlo (tyc^, z^erd^),
mli't, li'c^eny' (pr^edstirany'), vlis (k vlisovat), li'sat se, lis^aj, lis^ej, li'z^ina (tra'mec),
mi (3.p.os. zajm. ja), mi't (by't vlastni'kem), vymi'tat (vypuzovat),
pi'chat (bodat), pisk (pi'skot; za'klad ptac^i'ho pera),
siry' (osir^ely'), sirup, sirob, si'pat (chrapte^t), sivy' (s^edivy'),
vi'r (krouz^ivy' pohyb vody nebo vzduchu), vi'skat (probi'rat se ne^komu ve vlasech), vi't (vinout), vi'z^ka (ve^z^ic^ka), Vizovice,
brzic^ko (je odvozeno priponou -ic^ko), zi'vat (u'navou), nazi'vat se (mnoho zi'vat).
3. v predpone vy, vy' se pise y, y': vyslechnout, vyvar^it, vy'slech, vy'stavba (ALE visuty'- visuta' hrazda).
III. V koncovkach podstatnych a pridavnych jmen se ridi psani i, i' a y, y' po souhlaskach obojetnych podle toho, ke kteremu vzoru jmeno patri.
Npr. 4.p.mn.c. - chlapy, psy, duby, vozy, dareby, stavby, lampy, ta'cy;
1.p.mn.c. - chlapi, psi
vesely' (hoch), bi'ly' (mrak), veseli' (hos^i), otcovi (bratr^i).
IV. Shoda podmetu s prisudkem.
1. je-li podmetem jmeno muzskeho rodu zivotneho v mnoznem cisle, pise se v koncovkach pricesti a jmennych tvaru pridavnych jmen -i.
Byli vyznamena'ni nejleps^i' absolventi s^koly.
2. je-li podmetem jmeno muzskeho rodu nezivotneho v mnoznem cisle nebo jmeno rodu zenskeho v mnoznem cisle, pise se v koncovkach pricesti a jmennych tvaru pridavnych jmen -y.
Motory automobilu* se na znameni' rozbe^hly.
Otepi sla'my se vrs^ily ve stoh.
3. tvori-li podmet nekolik souradne spojenych jmen ruzneho rodu a cisla nebo zivotnosti (u jmen muzskeho rodu), ridi se shoda temito pravidly:
jsou-li vsechna jmena v podmetu v jednotnem cisle, pise se u prisudku -i;
Matka i otec byli v divadle.
jestlize nektere jmeno nebo vsechna jmena v podmetu jsou v cisle mnoznem, pise se -i vzdy tehdy, kdyz prisudek nasleduje za podmetem.
Nas^i automobilovi' za'vodni'ci a jejich stroje byli vysoce ocene^ni.
Slepice, kur^ata i kohout pr^ed psem utekli.
Predchazi-li prisudek pred podmetem, je mozna shoda dvoji; obvykla je shoda s nejblizsim jmenem nekolikanasobneho podmetu.
Na chra'ne^ne' pastvis^te^ se vz^dy zjara vyha'ne^la vs^echna telata a jalovice. - Na chra'ne^ne' pastvis^te^ se vz^dy zjara vyha'ne^ly vs^echna telata a jalovice.
4. shoda podle smyslu nastupuje tehdy, je-li podmet vyjadreny bezrodym zajmenem, nebo tvarem pomocneho slovesa (piseme -i nebo -y dle souvislosti).
Co (my) jsme se va's s ti'm natra'pili! (jde-li o muz^e) - Co (my)jsme se va's s ti'm natra'pily! (jde-li o z^eny)
Dale pak, je-li podmet vseobecny (shoda vzdy podle rodu muzskeho zivotneho);
Zvonili poledne. Otiskli to v novina'ch.
obsahuje-li veta osloveni (psani -i, -y se ridi podle rodu podstatneho jmena v 5.pade);
Proc^ jste, di'vky, nepr^is^ly vc^as? - Kde jste, kluci, byli schova'ni?
je-li souvislost podmetu s prisudkem volna (dle podmetu v predchazejici vete);
Na sportovni'm soustr^ede^ni' se ses^la sama' de^vc^ata. Brzy se navza'jem poznaly.
je-li podmet vyjadren cislovkami tisic a milion (piseme -y, v dalsich vetach shoda dle 2.p.c.mn. muzskeho vzoru zivotneho);
Miliony lidi' se spojily, aby uha'jili (i uha'jily) zdravy' z^ivot na nas^i' planete^.
je-li podmet vyjadren vyrazy oznacujici mnozstvi (pe^t, dvacet, pa'r, ra^da, skupina ale i dav, za'stup) v jedn.c., ve spojeni s 2.p. podst.jm., je prisudek v jednotnem cisle, v dalsich vetach prisudky k temuz podmetu mohou mit uz cislo mnozne a shodu podle smyslu.
Poc^etna' skupina dobrovolni'ku* pracovala dlouho do noci, aby zachra'nili (i zachra'nila) zasypane'h orni'ky. Davy fanous^ku* skandovaly s nads^eni'm jme'no branka'r^e, aby tak ocenili (i ocenily) jeho za'sluhu na vi'te^zstvi'.
5. nekolikanasobny podmet obsahujici jmena zivych bytosti ruzneho rodu muze byt vyjadren tez nesouradne (zejmena s predlozkou s).
Jsou-li vsechna jmena v podmetu v cisle jednotnem a jedno z nich je rodu muzskeho zivotneho, byva prisudek take v cisle mnoznem, pise se -i.
Eva s Pavlem pr^is^li pozde^. Eva s obe^ma bratry pr^icha'zeli po ceste^.
Jsou-li vsechna jmena v podmetu v cisle mnoznem, pak plati: Predchazi-li prisudek pred podmetem, byva obvyklejsi shoda se jmenem v 1.pade; nasleduje-li prisudek za podmetem, je mozna shoda podle jmena v predlozkovem pade.
Vra'tily se uz^ di'vky s hochy? Mnoho me^si'cu* se pr^ipravovala de^vc^ata s hochy na za'vody.
Vy'letnice s pru*vodci se vra'tili (i vra'tily) nejdr^i've. De^vc^ata s hochy cvic^ili bosi (i cvic^ila bosa).