Predlozky a predpony s pismeny "s" a "z".

Predlozky "s" a "z"

1. se 7.padem se poji predlozka s (se). Napr. s bratrem, s matkou, se strojem, s nimi.

2. s 2.padem se poji predlozka z (ze). Napr. (ji'st) z tali'r^e, (skli'zet) z pole, (seji't) z cesty, z mysli, ze strany, ze stanoviska.

3. se 4. padem se poji predlozka s. Vyskytuje se pouze v kniznich vyrazech npr. by't s to, kdo s koho.

Predpona "s(e)-"

1. tam, kde sloveso s touto predponou ma vyznam smerovani dohromady nebo kde tento vyznam predpona zduraznuje.

seji't se, scha'zet se, sesedat, seskupit, sehnat, shon, shledat, shroma'z^dit, sjet se, sezna'mit, splynout, ses^ikovat, shluk, slouc^it, smluvit, srotit se, sz^i'rat se,
sebrat, spoc^i'tat, sc^etly', sepsat, sestrojit, sestavit, sesmolit, ses^roubovat, sroubit, svar^it, sesypat,
ses^i't, ses^pendlit, sla'tat, sklepat, stlac^it, stisknout,
sbalit, stoc^it, srolovat, svinout, skla'dat, scelit,
sne'st, sve'zt, svozit, smi'chat, srovnat, shrabat, shrnout,
sdi'let, smi'r^it (se), shodnout se, sva'r^it se,
seprat, seschnout, scvrknout se, svras^tit (se),
ses^pulit, shrbit (se), schoulit (se), stulit (se),
sbli'z^it, skamara'dit (se), spr^i'znit atp.

2. tam, kde sloveso s predponou ma vyznam smerovani shora dolu nebo z povrchu pryc.

sestoupit, seska'kat, sesednout, sklouznout, spadnout, sjet, slete^t, skulit, sesmeknout, sha'ne^t, seslat, sejmout, shodit, spustit, srazit, svalit, shy'bat, ska'cet, skra'pnout, sve^sit, sklopit,
svle'kat, seseknout, ses^kra'bnout, sc^esat, skrojit, skasat, sloupat, setr^i't, sli'zat, smy'vat, sfouknout, ses^lapat atp.

3. v nekolika ustalenych pripadech.

schovat (se), skonat, skonc^it, slevit, spa'lit, spasit, spa'chat, ste^z^ovat si, stra'vit, stvor^it, sty'skat si atp.

Predpona "z(e)-"

1. tam, kde se touto predponou tvori k slovesum nedokonavym dokonava slovesa vyjadrujici vysledek deje slovesa zakladoveho.

zaktualizovat, zautomatizovat, zorganizovat, zosnovat, zbarvit, zblednout, zcentralizovat, zc^ernat, zdr^eve^ne^t, zfilmovat, zfiltrovat, zharmonizovat, zchudnout, zkalit, zkombinovat, zkomponovat, zkroutit, zradit, zranit, zla'mat, zmoknout, zrus^it, ztichnout, zrodit, zvlhnout, zesla'bnout, zesi'lit, zes^edive^t, zemr^i't, zezelenat atp.

2. tam, kde se touto predponou tvori slovesa dokonava primo z podstatnych a pridavnych jmen.

ocel - zocelit, viditelny' - zviditelnit, temny' - ztemne^t,
zdu*vodnit, zdu*raznit, znechutit, znemoz^nit, zpestr^it, zpene^z^it, zplnomocnit, zte^lesnit, zproneve^r^it, znervo'zne^t atp.

3. u sloves nedokonavych utvorenych priponou k slovesum dokonavym.

zetli'vat, zmi'rat, zmodra'vat, zjis^t^ovat, zesilovat, zna'rodn^ovat, znehodnocovat, zesme^s^n^ovat atp.

4. v nekolika tradici ustalenych pripadech.

zhostit se, zkoumat, zkous^et, zpi'vat, zpove^d^, zpytovat, zpupny', zpu*sob, zr^ici se, ztepily', zr^i'dit a odvozeniny techto slov.

Dvojice slov ruzneho vyznamu rozlisenych jen predponou "s(e)-" a "z(e)-"