Pridavna jmena vyjadruji vlastnosti podstatnych jmen a shoduji se s nimi v rode, cisle a pade.
Rozlisujeme pridavna jmena tvrda ve tvaru slozenem (mlady' muz^, mlada' z^ena, mlade' kur^e) a ve tvaru jmennem (mla'd, mla'da, mla'do). Dale pak pridavna jmena mekka (jarni' va'nek) a pridavna jmena privlastnovaci (otcu*v, otcova, otcovo a matc^in, matc^ina, matc^ino).
Vzory a jejich sklonovani
| Muzsky r. zivotny | Muzsky r. nezivotny | Zensky rod | Stredni rod | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| jednotne c. | mnozne c. | jednotne c. | mnozne c. | jednotne c. | mnozne c. | jednotne c. | mnozne c. | ||
| 1.pad Kdo,co? | mlady' | mladi' | mlady' | mlade' | mlada' | mlade' | mlade' | mlada' | |
| 2.pad (bez) koho,ceho? | mlade'ho | mlady'ch | mlade'ho | mlady'ch | mlade' | mlady'ch | mlade'ho | mlady'ch | |
| 3.pad (ke) komu, cemu? | mlade'mu | mlady'm | mlade'mu | mlady'm | mlade' | mlady'm | mlade'mu | mlady'm | |
| 4.pad (vidime) koho,co? | mlade'ho | mlade' | mlady' | mlade' | mladou | mlade' | mlade' | mlade' | |
| 6.pad (o) kom, cem? | mlade'm | mlady'ch | mlade'm | mlady'ch | mlade' | mlady'ch | mlade'm | mlady'ch | |
| 7.pad s kym, cim? | mlady'm | mlady'mi | mlady'm | mlady'mi | mladou | mlady'mi | mlady'm | mlady'mi | |
| Muzsky r. zivotny | Muzsky r. nezivotny | Zensky r. | Stredni r. | ||
|---|---|---|---|---|---|
| 1. pad jednotneho c. | s^t^asten | s^t^asten | s^t^astna | s^t^astno | |
| 1. pad mnozneho c. | s^t^astni | s^t^astny | s^t^astny | s^t^astna | |
U nekterych pridavnych jmen ve tvaru jmennem se vyskytuji tvary stredniho rodu j. c. (moz^no, nutno, za'hodno, radno, zr^ejmo). Tvary lze chapat take jako prislovce, nekdy jsou pokladany za samostatny slovni druh tzv. predikativa.
| Muzsky r. zivotny | Muzsky r. nezivotny | Zensky rod | Stredni rod | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| jednotne c. | jednotne c. | jednotne c. | jednotne c. | mnozne c. | ||
| 1.pad Kdo,co? | jarni' | jarni' | jarni' | jarni' | jarni' | |
| 2.pad (bez) koho,ceho? | jarni'ho | jarni'ho | jarni' | jarni'ho | jarni'ch | |
| 3.pad (ke) komu, cemu? | jarni'mu | jarni'mu | jarni' | jarni'mu | jarni'mu | |
| 4.pad (vidime) koho,co? | jarni'ho | jarni' | jarni' | jarni' | jarni' | |
| 6.pad (o) kom, cem? | jarni'm | jarni'm | jarni' | jarni'm | jarni'ch | |
| 7.pad s kym, cim? | jarni'm | jarni'm | jarni' | jarni'm | jarni'mi | |
| Muzsky r. zivotny | Muzsky r. nezivotny | Zensky rod | Stredni rod | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| jednotne c. | mnozne c. | jednotne c. | mnozne c. | jednotne c. | mnozne c. | jednotne c. | mnozne c. | ||
| 1.pad Kdo,co? | otcu*v matc^in | otcovi matc^iny | otcu*v matc^in | otcovy matc^iny | otcova matc^ina | otcovy matc^iny | otcovo matc^ino | otcova matc^ina | |
| 2.pad (bez) koho,ceho? | otcova | otcovy'ch | otcova | otcovy'ch | otcovy | otcovy'ch | otcova | otcovy'ch | |
| 3.pad (ke) komu, cemu? | otcovu | otcovy'm | otcovu | otcovy'm | otcove^ | otcovy'm | otcovu | otcovy'm | |
| 4.pad (vidime) koho,co? | otcova | otcovy | otcu*v | otcovy | otcovu | otcovy | otcovo | otcova | |
| 6.pad (o) kom, cem? | otcove^/ovu | otcovy'ch | otcove^/ovu | otcovy'ch | otcove^ | otcovy'ch | otcove^/ovu | otcovy'ch | |
| 7.pad s kym, cim? | otcovy'm | otcovy'mi | otcovy'm | otcovy'mi | otcovou | otcovy'mi | otcovy'm | otcovy'mi | |
| 1.stupen | 2.stupen | 3.stupen | |
|---|---|---|---|
| koncovky: -ejs^i' -e^js^i', -s^i', -i' | predpona: nej- | ||
| rychly' | rychlejs^i' | nejrychlejs^i' | |
| vde^c^ny' | vde^c^ne^js^i' | nejvde^c^ne^js^i' | |
| maly' | mens^i' | nejmens^i' | |
| hezky' | hezc^i' | nejhezc^i' | |
Opisne stupnovani: tvary 2. a 3. stupne se netvori u vsech pridavnych jmen, zvlaste ne u pridavnych jmen vyjadrujicich vztahy. Stupnujeme jejich vlastnosti pomoci prislovce vi'ce/silne^ji a nejvi'ce/nejsilne^ji (vi'ce z^a'douci', silne^ji kra'tkozraky', nejvi'ce pr^ekvapuji'ci').
Tvaru 2. stupne se uziva v nekterych pripadech i tehdy, nejde-li o srovnani, nybrz o absolutni vyjadreni stupne vlastnosti npr. leps^i' spolec^nost, slabs^i' prospe^ch.
Zpodstatnela pridavna jmena: maji stejne mluvnicke vyznamy jako podstatna jmena a stejnou vetnou platnost (syty' hladove'mu neve^r^i'). Mnoha prijmeni a vlastni jmena mistni jsou svym puvodem zpodstatnela pridavna jmena (Bi'ly', Vesely', Hluboka', Slany').
Pridavna jmena tvorena od slovesneho zakladu priponou: -vy' (-avy', -lavy', -ivy', -(n)livy') ridceji -any' oznacuji nachylnost nebo schopnost k deji npr. hravy', mazlavy', lezavy', trvanlivy', panovac^ny', pomlouvany'.
Pro vyjadreni citoveho zabarveni (casto pejorativniho) se uziva pridavneho jmena privlastkoveho ve tvaru rodu zenskeho i ve vztahu k podstatnemu jmenu rodu muzskeho npr. chuda'k stara', kluku milio'nska', ty mu*j chlapc^e zlata'.
Nektera pridavna jmena ciziho puvodu razu hovoroveho jsou nesklonna npr. lila (v lila s^atech), no'bl (do no'bl restaurace).