Muzeme rici, ze nase soucasna cestina, v podobe jakou ji zname a jakou mluvime, se vyvijela v prubehu pouhych 200 let. Nahledneme trochu do doby, kdy to vsechno zacalo, do doby Narodniho obrozeni.
I. Doba, v ktere obrozenci vyrustali.
Fakticky nastup germanizace v ceskych zemich nastal az za vlady Josefa II (vladl 1780 - 90) a to jako dusledek jeho tolerancniho patentu a zruseni nevolnictvi. V te dobe byla zeme feudalni, rozdelena na drobne, doslova izolovane jednotky - autonomni statecky, kdy lide castokrat za cely svuj zivot ani neprekrocili hranice panstvi. Josef II chtel zemi sjednotit, zcentralizovat a vybudovat jednotny byrokraticky aparat - nemcina se zacala vsude drat a stala se urednim jazykem (dosti podobne dravosti anglictiny do dnesni Evropy, kdy si nikdo bez jeji znalosti ani neskrtne), vyucovalo se ji na skolach. Feudalni strnulost nahradil nebyvale prekotny a rychly integracni program. Diky nabozenske svobode dochazi i k uvolnenejsim pomerum (uz necenzurovala cirkev, ale stat). Je zajimave, ze v pobelohorske dobe Cesi prijali katolictvi velmi snadno a natolik vrele, ze se ho 90% po zavedeni tolerancniho patentu uz nevzdalo (trochu to svedci o narodni povaze - snadno a bez revolty prijimat veci za sve). Je to jeste obdobi Svate rise rimske naroda nemeckeho a oproti Anglii a Francii zemi dosti zaostale. Vyvin by byval vypadal slibne, kdyby do toho nevpadla Francouzska revoluce.
V ceskych zemich zily 2/3 Cechu, resp. cesky mluvicich obyvatel. Bylo to prevazne na venkove - sedlaci, drobni remeslnici, poddani, proste "povl a primitivove" z hlediska panstva a mestanstva. Cestine se vyucovalo jen na skolach (trivialkach) nejnizsiho stupne a to jen do te miry, ze si clovek byl schopen neco preslabikovat ci se podepsat - nekteri ani to ne. Knezi, porodni baby a urednici prochazeli v te dobe jen jakymsi kursem cestiny (pri univerzitach), aby se alespon byli schopni s "prostacky" domluvit. Muzeme rici, ze cestina vesmes patrila negramotnemu, ci pologramotnemu narodu.
Vlada Frantiska I (vladl 1792 - 1835) a Metternicha je znama pod nazvem Metternichovsky absolutismus. Nastava potlaceni reforem a politickeho progresu, je to doba represi a strachu z "revolucni nakazy" z Francie. Zuri napoleonske valky, Rise se rozpada a roku 1806 vznika Rakouske cisarstvi.
II. Prvni generace obrozencu.
Je treba si uvedomit, ze zatimco neslovanska cast obyvatel ceskych zemi v te dobe spis hromadila majetek a podnikala, Cesi se snazili dohanet a ziskat predevsim vzdelani, casto na ukor odrikani cele rodiny, aby se pak nakonec jako "zavratne" kariery domohli spatne placeneho urednickeho mista. Prvni generace obrozencu jsou synove drobnych podnikatelu, remeslniku, sedlaku, vesmes pochazejici z mensich mest, jsou to prvni cesti intelektualove, kteri, ackoli sami cesky skoro neumeli, rozhodli se doslova jazyk vzkrisit z niceho. (Mame roky zhruba 1780 - 1810.)
Nemcina oproti tomu byla jazykem vyspelym, mela dokonale rozvinute pojmoslovi pravni, filosoficke, vedecke, literarni, umelecke i urednicke (v cestine vsechno tohle chybelo, proto i ztroskotaly pokusy prvnich dvou generaci obrozencu psat odborne v cestine - doslova se nedostavalo slov); byl to jazyk takovych velikanu (a zaroven soucasniku Dobrovskeho, Krameria, Tyla, Palackeho, Thama, Jungmanna) jakymi byli treba Goethe, Beethowen, Schiller, Kant. Cesi museli rec doslova od gramatickych zakladu preorat, modernizovat, lexikalne obohatit - chybela predevsim terminologie. A byli nuceni to udelat rychle a tim i umele. Jedinym zakladem pro ne byla Bible kralicka a nespocet nareci.
III. Jaci prvni obrozenci byli.
Byli vesmes studovani a skoro neumeli cesky. Zacali si uvedomovat narodni identitu - neni proto divu, ze vesmes vsichni byli rusofilove a trpeli naivnimi romantickymi predstavami, ze se vsichni slovane spoji v nepremozitelny a veliky narod slovansky, pisici azbukou a platici dane batuskovi carovi. Vsepanujici strach z Vidne a Metternicha se podepsal i tady - ve svych aktivitach byli vlastenci velmi "taktni" - aby si nepostvali proti sobe Viden - a soustredili se vesmes na akademicke debaty. Viden jejich spolcovani tolerovala a brala to jako podporovani kulturnich aktivit.
Prvni obrozenci - vlastenci - chteli predevsim povzbudit identitu naroda a "nejsnazsi" cesta vedla pres dejiny. Zrodil se tak vedle kultu jazyka i kult historie. A aby mohli narodu predlozit, ze jsou neco velkeho a vyjimecneho, museli si obcas dejiny poopravit a nekdy i doslova vylhat a vybajit. V te dobe se treba zrodil kult Zizky a husitu, do te doby branych jako banda drancovacu a zlosynu, vypalujici kosteli, tvrze, klastery, nebo falsovani Rukopisu kralovedvorskeho a zelenohorskeho a dalsich falzifikatu. Ale... ucel svetil prostredky (trochu to pripomina soucasnost, ze?). Vlastenectvi v te dobe pomahalo prekonavat stavovske rozdily, kdy se, do te doby nevidane, schazeli doslova pani i sedlaci v jednom spolku. Stinna stranka byla, ze vlastenci pomijeli principy obcanske, zejmena rovnopravnost spoluobyvatelstvi a potrebu spoluprace s pocetnou komunitou nemeckou (ktera zila v Cechach a na Morave pres 700 let). To posleze vyvrcholilo v tzv. studenou valkou obcanskou Cechu mezi Nemci, ktera tak trochu pretrvava az do soucasnosti.
IV. Cestina a vubec pisemny projev.
Neni pravdou, ze by neexistoval cesky tisk. Problem byl spis v tom, ze ho nikdo necetl a nechtel. Jazyk byl rozkolisan, neustalen hlaskove, tvarove, gramaticky, promisen hojnymi germanismy a latinskymi, italskymi, francouzskymi slovy. Byl to doslova galimatyas, kdy kazdy cesky psal jak mluvil a gramaticka pravidla si uzpusoboval jak chtel. Dokonce i noviny psane cesky - Postovske noviny vydavane koncem 18.st. v Praze - zbankrotovaly, protoze se v cele zemi nenaslo ani 50! predplatitelu (po marnych snahach se jich naslo pouhych 9). Jednim z duvodu byla zrejme i nesrozumitelnost redaktora, ktery v touze psat jen cesky si vymyslel slova, az novinam nikdo nerozumel.
Obrozenci meli tezkou praci. Je nutne si uvedomit, ze studenti v te dobe neskladali "opakovanou zkousku z prirodopisu" ale "repairovany' prifunk z naturks^ichte", nebo zvandrovaly remeslnik "v auslonte^ mnoho erfa'runku samloval" neboli nasbiral v cizine mnoho zkusenosti. Jazykovy standard bohatsiho mestana by se dal popsat dobovym aforismem: "Ten, kto s^est (=c^est) v te^le a topry kapa't na te^lo ma', ten s^esky mlufit hanba." Ano, to byla prosim cestina, s kterou nasi vlastenci zacinali. A podarilo se jim to natolik dobre a cestinu zotavili do takove miry, ze o pouhych 50 let pozdeji mohl prijit genialni Macha a napsat svuj Maj (1836). Pouhych 50 let vyvoje!! (Mne to osobne pripada skoro az neuveritelne, uvedomim-li si dobu represi a "mrtvy" jazyk.)
Dobovi puriste, aby doplnili terminologii a zbavili se zavislosti
na nemcine, obohatili nasi cestinu spousty novych vyrazu
jepici zivotnosti. Jen pro zajimavost npr.
zelenochrupka = salat
nosoplenka = kapesnik
sestromuz^ = svagr
hlubozni'k = basa
mislivi'r^ = student
zvukbir^ = muzikant
tis^tli'k = pecet
souc^tura = spoluzak
pozorova'k = inspektor
citedlnost = hmat
cucka = dymka
mravotnosta = policajt
nosovoc^ka = bryle
rokodni'k = kalendar
silnoslabinec = klavir
stehnonoz^ka = sunka
ve^stnice = univerzita
vlasoprach = pudr
zboz^orobna = tovarna
A co rici zaverem? Ze je moc dobre, ze se nasla "parta" nadsencu, kteri sve zivoty venovali necemu, pro ne v te dobe nejistemu. Kdovi, kde bychom bez nich dneska byli a jak bychom vubec mluvili.